Proč má rodící žena hrát u porodu hlavní roli?

Už je to několik let, co doprovázím ženy u porodu a  často mi pak ženy sdělují, že je během porodu NEOVLÁDLA bolest,  nepotřebovaly žádná analgetika, jediné, co vnímaly, byla má tichá přítomnost a klidný výraz mé tváře,  jednoduše se pak při pocitu bezpečí napojily na své tělo a své miminko. Občas se snažím na začátku vpašovat trošku příjemného humoru, když se žena směje, vyplavují se hormony štěstí, jinak minimálně na ženu mluvím, neptám se. Chci, aby to byla právě ona, kdo hraje tu hlavní a nejdůležitější roli u svého porodu, já jsem pouze její podpora, její bezpečí. Je důležité, aby si žena věřila a byla sebevědomá, udržela si sebekontrolu nad svým porodem. Často v kurzech přirovnávám porod k milování, podmínky by měly být identické.

Vrátila jsem se zpátky k mé oblíbené porodní asistentce Ine May Gaskin a k její knize Zázrak porodu, ve které píše: „Myslím, že důvod, proč ženy, kterým jsme pomáhaly při porodu, se obešly bez utišujících prostředků nebo anestezie má souvislost s atmosférou, kterou jsme  se naučily u porodu vytvářet. Pro skutečnost, že některé ženy pociťují více bolesti a některé méně, existují normální fyziologické vysvětlení. Žena, která je v centru pozitivní pozornosti, cítí se vnímaná, milovaná, uznávaná a také pobavená, má vyšší hladinu neurohormonů zvaných endorfínů. Endorfíny vlastně potlačují bolest. Na druhou stranu se mohou během porodu vylučovat i látky podobné adrenalinu, a to tehdy, kdy má žena strach, je jí zima, cítí zlost, ponížení, cítí se být sama nebo má jakýkoliv jiný nepříjemný pocit. Adrenalin tvoří součást obranných mechanismů pro případ ohrožení, zvyšuje se tepová frekvence,s valy se napínají, zvyšuje se vnímání bolesti, někdy se mohou porodní stahy zcela zastavit. Když má matka vysokou hladinu adrenalnu, je připravena utéct, nebo bojovat, NE RODIT.