Podpora dlouhodobého kojení

V dnešní době je tak těžké kojit dle vlastní intuice a potřeb svých dětí. Matky se setkávají s nepodporou kojení již v porodnici, a to tím, že jim vezmou dítě ihned po porodu. Přestože raný kontakt je tím nejpřirozenější startem kojení.

Na oddělení šestinedělí pokračuje další traumatizování matek slovy od zdravotníků : “Máte špatný tvar bradavek, nemáte mléko, máte malý váhový přírůstek… „.

Matky se učí nepřirozené kojící techniky, ze kterých mají poškozené bradavky a kojení je tím pádem pro ně spojené s obrovskou bolestí. Zdravotníci  jim sahají na prsy, novorozené děti přikládají k prsu, odebírají tak matkám jejich mateřské kompetence.

Další útok na ně čeká v mnohých ordinacích dětských lékařů. Když se dítě nevyvíjí a nepřibírá dle tabulek, je jim ihned doporučen příkrm. Stále se praktikuje  i to, že matka musí před pediatrem nakojit 10-20 minut, poté je její dítě zváženo a pokud nevypilo dané množství dle tabulky, matka je opět stresována tím, že její dítě pije málo a je jí opět doporučen příkrm umělým mlékem.

Když přesto všechno překonají počáteční překážky a mýty a nějakým způsobem se rozkojí, buď dají samy na sebe, na svou intuici nebo si zavolají laktační poradkyni a konečně si začnou kojení užívat, přijde další nátlak. V naší společnosti se nepodporuje dlohodobé kojení.

Jak je to tedy s dlouhodobým kojením?

Cituji z mého eBooku 50+10 mýtů o kojení, aneb jak kojit přirozeně

Mýtus č. 13 – Kojení je vhodné jen do půl roku, poté už matku vysiluje

Dle WHO je doporučené výlučné kojení do ukončeného šestého měsíce. Dítě je vhodné přikrmovat až v době, kdy je na příkrmy připraveno a samo se začne zajímat o jinou potravu než je mateřské mléko.Z dlouhodobého hlediska se doporučuje kojit minimálně do 24 měsíců věku dítěte.

Kojení bylo vyvinuto tak, aby ochraňovalo i matku. Při kojení minimálně 8 měsíců se snižuje u matky riziko rakoviny vaječníků, dělohy a prsu. Vlivem protistresového účinku kojení a vlivu oxytocinu, který se u kojení vyplavuje, je snížené riziko poporodní deprese. Dle výzkumů je u dlouhodobě kojících žen nižší riziko cukrovky, obezity, vysokého krevního tlaku. Kojení má tedy značné zdravotní výhody jak pro matku, tak pro dítě.

Dlouhodobě kojené děti jsou nezávislejší

Americká akademie všeobecných lékařů uvádí: „Kojení po dobu delší než jeden rok je pro matku a dítě značným přínosem a mělo by trvat tak dlouho, jak to oběma stranám vyhovuje.“

Ochranné výhody dlouhodobého kojení přetrvávají minimálně do věku tří let. Mateřské mléko má tedy dlouhodobý vliv na výživu starších dětí.

Po prvním roce se jeho skladba mění, zvyšuje se v něm podíl mastných kyselin, jako jsou omega-3mastné kyseliny, důležité pro vývoj mozku dítěte. Dlouhodobě kojené děti mají menší riziko obezity. Matku dlouhodobé kojení chrání před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou.

Největší přínos dlouhodobého kojení je psychologický. Kojení je pevný a láskyplný vztah mezi matkou a dítětem.

Ptáte se, kdy tedy ukončit kojení?

Slezské přísloví praví : „Až dozraje, tak odpadne.“

Až je dítě připraveno na ukončení pevné vazby s vámi, ideálně do tzv. samoodstavení. Měla jsem i případy, kdy matku začalo dlouhodobé kojení velmi vyčerpávat a dokázala se se svým dítětem domluvit na postupném odstavování.