Testování prenatálních dětí

Věřím,  že všechny děti, které přišly na tento svět, mají své poslání a ukazují nám tu správnou cestu už v době jejich prenatálního života. Jako naši průvodci k nám vysílají své signály. Jeden z těchto signálů je: „Věř mi a přijmi mne takové, jaké opravdu jsem.“

Má osobní zkušenost s prenatální diagnostikou

 Když jsem čekala svou první holčičku, věřila jsem od začátku jí i sobě, že vše dopadne, jak má. Vůbec by mne nenapadlo samu sebe zpochybňovat, že by mé děťátko nebylo zdravé. Na první gynekologickou prohlídku jsem šla až po 12. týdnu těhotenství, tehdy již k velmi starému gynekologovi. Z krevních testů mi potvrdil to, co už jsem dávno věděla, že pod svým srdcem nosím děťátko. Intuitivně jsem cítila, že to bude holčička. Do poradny jsem chodila jednou měsíčně, kde mne čekala kontrola moči, krevního tlaku, rozměry pánve, měření zevních rozměrů rostoucího bříška a dělohy. Na samotném konci těhotenství mi můj gynekolog pomocí zevních hmatů zjišťoval polohu mé holčičky v děloze. Můj gynekolog neměl ultrazvuk, takže jsem jej absolvovala pouze jednou kolem 30. týdne těhotenství.

Přibrala jsem během těhotenství 4 kg, když jsem se jej jednou zeptala, jestli nemám moc malé bříško, zda je mé děťátko dost velké, odpověděl mi klidným hlasem, že příroda je moudrá a ví, co dělá. Tím myslel, že když jsem já štíhlé a menší postavy, nemohu přece mít dítě takových rozměrů, abych jej neporodila. Mé první těhotenství bylo pro mne velmi klidným obdobím, ve kterém neměly místo obavy a strachy.

Za dalších 18 let jsem čekala své třetí dítě- holčičku, která mi dala tu největší lekci v mém životě. Už při prvních krevních testech jsem uslyšela zpochybňující větu, že nejsem úplně nejmladší. Pamatuji si přesně na okamžik, kdy jsem mému skoro tříletému synovi vyprávěla o našem miminku v bříšku, jak asi vypadá a jak se má v děloze blaze, když mi zavolal můj gynekolog, že mám pozitivní tripple test, a že by mi radil, vzhledem k mému věku, podstoupit amniocentézu.

Tehdy přišla chvíle, kdy jsem se odpojila od mé holčičky a přestala věřit své intuici. Zmocnil se mě strach, přestala jsem si důvěřovat a propadla pocitu, že mé dítě nebude dokonalé tak, jak se žádá. Svůj vztah s ní jsem pustila na čas k ledu. Podstoupila jsem amniocentézu, výsledky byly až po dlouhém měsíci. Riziko Downova syndromu se nepotvrdilo, ale byla zjištěna chromozomální anomálie na jednom z chromozómů a nikdo mi nedokázal říct, jaký to bude mít důsledek pro mé dítě. Byla to doba plná nejistoty, která týden před termínem porodu vyvrcholila dalším telefonátem mého gynekologa, že porod musí být co nejdříve indukován, protože jsem měla v krvi vysoké protilátky. Můj třetí porod byl plný nezměřitelného strachu o mé dítě. Po porodu podstoupila má holčička několik testů a je doposud naprosto zdravá. Omlouvám se mé dceři za to, že jsem propadla nejistotě a pochybnostem k ní, že jsem se od ní v těhotenství odpojila. Doteď mi ukazuje, jak věřit svým pocitům a vlastní intuici.

Prenatální diagnostika Vám přinese spoustu strachu

Když žena otěhotní, dostaví se smíšený pocit radosti, ale zároveň nejistoty a strachu, který ji nedovolí se začít ze svého miminka radovat. Málokdy se však těhotným ženám v poradnách opravdu radí, jak třeba preventivně pečovat o své zdraví v době těhotenství. Čeká ji obávaná prenatální diagnostika, která má za úkol zachytit vývojové vady dětí. Screeningové testy a ultrazvuky nám mají dokázat, zda naše dítě bude dokonalé či nikoliv. Je vhodné si položit etickou otázku: máme na tento pocit dokonalosti právo? A  jak vnímá tuto nedůvěru v něm naše dítě? Dítě v děloze se stává stejně jako jeho matka nechtěným pacientem.

V ČR neexistuje diferenciace péče o těhotnou ženu, jak známe ze sousedních zemí, kdy o nízkorizikové těhotné ženy pečuje výhradně porodní asistentka. Péče o těhotnou ženu zajišťuje privátní gynekolog s II. atestací.  Paradoxně jsou tedy zdravé ženy v rukou lékařů. Malé procento žen dochází v těhotenství do poradny porodní asistentky, které však nemají smluvní vztah s pojišťovnami, proto jejich péče není hrazena ze zdravotního pojištění.

Co je třeba dopředu vědět

 Málokterá těhotná žena ví, že všechna vyšetření v těhotenství jsou pouze doporučeným postupem České gynekologicko-porodnické společnosti. Tato vyšetření tedy nejsou povinná. Těhotné ženy by se měly samy rozhodnout, na základě svého svědomí, zodpovědnosti a věrohodných informací, zda a jaké screeningové testy a odběry chtějí podstoupit. Pokud nějaké odmítnou, pak by měly podepsat NEGATIVNÍ REVERZ.

Sporná vyšetření

Odběr krve na HIV, BWR (syfilis)

Před samotným odběrem by se Vás měl lékař zeptat, zda tento test chcete podstoupit.

Screeningová vyšetření

  •  NT screening a biochemický screening – vyšetření je dle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti považováno za nadstandardní a není hrazeno ze zdravotního pojištění. Provádí se ve 12.- 13. týdnu gravidity. Jedná se UZ vyšetření, včetně nuchální translucence (NT), beta-hCG, PAPP-A-  kombinace těchto dvou metod umožňuje detekci 85-90% dětí s Downovým syndromem. NT screening je prováděn v raném období těhotenství, kdy je dítě ještě ne zcela vyvinuté, takže není  přesná ani diagnóza.
  • Tripple test – hradí pojišťovna, ale v některých zemích se už neprovádí pro jeho vysokou falešnou pozitivitu. Díky falešným výsledkům pak mnohé ženy zbytečně podstupují amniocentézu.
  • Amniocentéza (AMC)  je invazivní metoda, při níž se vstupuje do děložního prostoru, aby se odebraly vzorky plodové vody, které se následně testují na genetické abnormality. Amniocentéza nese sebou rizika v podobě potratu, předčasného porodu a děti po AMC mohou mít narušený plícní růst a zrání.
  • UZ screening   o riziku  častého UZ vyšetření píše i porodní asistentka Stadelmann a  australská lékařka Dr. Sarah Buckley, která poukazuje na potencionálně negativní účinky ultrazvukového vyšetření a Doppleru, který ovlivňuje tělesné tkáně ve třech primárních úrovních: teplo, kavitace a akustické proudění.

Nejsilnější vlny má vaginální UTZ. Britská studie zjistila, že zdravé matky a děti, které podstoupily dva či více vyšetření Dopplerem ke zkontrolování placenty, měly dvakrát větší riziko perinatálního úmrtí ve srovnání s dětmi, které Doppleru vystaveny nebyly. Australská studie zjistila, že u dětí, které prodělaly více než 5 vyšetření Dopplerem, byla pravděpodobnost rozvoje intrauterinní růstové retardace o 30 % větší, než u těch, které byly vystaveny rutinnímu (pulzujícímu) ultrazvuku. Je ironií, že Doppler je často využíván zvláště ke zjištění intrauterinní růstové retardace.

http://www.prirozeny-porod.eu/ultrazvuk-neni-tak-bezpecny-jak-se-veri/

Orální glukózový toleranční test (OGTT) 24.-  28. týden

OGTT – test na těhotenskou cukrovku. Jedná se o typ cukrovky, který se rozvine asi 4 % žen, po porodu příznaky vymizí. Jedná se o zátěžový test pro metabolismus matky i dítěte, je zde větší riziko předčasného porodu. Pokud jej nechcete podstoupit, pak je nutné podepsat negativní reverz a domluvit se na testu z krve tzv.glykémie. Při každé těhotenské poradně se provádí kontrola moči na přítomnost cukru tzv.  glykosurie.

GBS , SAG, vyšetření  z pochvy v 36. týdnu těhotenství

Pozitivní GBS znamená přítomnost Streptokoka skupiny B v pochvě ženy. Jedná se o bakterie, která je v pochvě ženy poměrně často přítomna

asi u 20 % žen. Tato bakterie většinou ženě nezpůsobuje žádné subjektivní potíže, ale může způsobit infekční onemocnění dítěte. Dítě se může bakterií nakazit při porodu, kdy prochází porodními cestami. Prevencí nákazy je profylaktické podávání antibiotik v průběhu porodu.

Odpůrci tohoto testu poukazují na nízké riziko nákazy u 3- 5 novorozenců na 1000 narozených miminek, na vedlejší účinky profylakticky podávaných antibiotik u matky (alergická reakce, anafylaktický šok) .V roce 2006 lékařský odborný časopis  ( Ledger 2006 ) vyjádřil obavy ohledně profylaktické podání antibiotik u porodu. Studie z roku 2011 zjistila, že antibiotika podávaná v praxi navýšila  výskyt antibiotické rezistence při léčbě pozdního nástupu vážných bakteriálních infekcí u kojenců.Podle výzkumů existuje vyšší riziko nákazy u dlouhodobého odtoku plodové vody, víc jak 18 hodin, u dirupcí vaku blan a častého vaginálního vyšetřování.

V případě pozitivního GBS se zaměřte na prevenci možného přenosu:Zaměřte se v těhotenství  na stravu, která neobsahuje toxíny. Vhodné jsou zakysané výrobky, kyselé zelí, další potraviny, které obsahují probiotika.

V případě pozitivní streptokokové infekce můžete provést tato opatření:

  • Vhodné jsou antioxidační potraviny, mezi něž patří česnek a lichořeřišnice.
  • Čtyři dny aplikujte česnekovou kůru – stroužek česneku zabalte do gázy a vytvořený tampón vložte do pochvy na noc.
  • Můžete užívat probiotika orální i vaginální cestou.
  • Popíjejte čaj z bezového květu – 3 x denně.
  • Odvar z bezu je vhodné vstříknout injekční stříkačkou nebo irigátorem na noc do pochvy.
  • Navyšte vitamín C, propolis a echinaceu.
  • Popíjejte do porodu extrakt z grapefruitových jader.
  • Minimalizujte vnitřní vyšetření a fyzický kontakt zdravotníků při porodu vašeho dítěte.
  • Nekoupejte dítě prvních 24 hodin a další 4 týdny omývejte dítě po porodu odvarem z květů černého bezu.
  • Dítě nechte stále na své hrudi, ať dojde ke kolonizaci vašich baktérií na těle dítěte.
  • Své dítě kojte – prospěšné baktérie a probiotika jsou prostřednictvím mateřského mléka dopraveny do střevního traktu dítěte.

CTG – kardiotokografie

Světová zdravotnická organizace (WHO) toto vyšetření nedoporučuje u nízkorizikových těhotenství používat plošně, protože je to metoda sice velmi citlivá, ale nespecifická a s vysokou mírou falešně špatných výsledků. Snižuje se tak pravděpodobnost přirozeného průběhu porodu a zvyšuje riziko ukončení porodu císařským řezem.

Vaginální vyšetření

Nemá by se provádět rutinně, pouze se souhlasem ženy. Zvyšuje riziko infekce a předčasného porodu.

Článek o vaginálním vyšetřování v těhotenství zde: http://annakohutova.cz/rutinni-vaginalni-vysetrovani-chrante-sve-dite-sve-telo/

Technokratický přístup v péči o těhotné ženy má jeden velmi negativní důsledek, narušuje důvěrný vztah mezi matkou a jejím dítětem, a to už v děloze. Vztah je plný pochybností a strachu. Prenatální lékařská péče se stala screeningovým posouzením rizik s cílem – zajistit DOKONALOST, což je nemožný úkol. Prenatální péče má být zaměřena na podporu zdraví žen a dětí, budování sebevědomí ve svou schopnost porodit a pečovat o své dítě.  Je nutné vzít zodpovědnost do svých rukou a ptát se sama sebe, jak např. naložím s informací, že mé dítě má vyšší riziko Downova syndromu? Má právo takové dítě na život? Pokud si odpovíte kladně, proč takový test podstupovat? Tyto testy totiž nejsou žádnou léčbou. Prenatální péče by měla být z velké části zaměřena na budování sebevědomí ženy porodit své dítě, nikoliv na budování strachu, který ženu ochromí a vezme ji víru ve vlastní tělo a dítě.

Zdroje

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2315785/

http://www.nature.com/ijo/journal/v35/n4/full/ijo201127a.html#close

Your Baby’s Microbiome, with Dr. Rodney Dietert

hardcoverstack_621x739-3

Anna Kohutová
Jsem porodní bába a průvodkyně ženám na jejich cestě za radostným porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly láskypně vítány na tento svět. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře
  1. Simona Kravcova napsal:

    Aničko, doporučujete dva UZ v těhotenství, to znamená ve 20. a 30. týdnu? Nestačí jeden ve 30. týdnu kdy už se zkontroluje všechno, placenta i miminko?

    • Anna Kohutová napsal:

      pokud žena chce genetický screening, pak je vodný UZ v počátku a druhý ve 30.T, jak píšete, krásný den, A

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.