Protože při fyziologickém porodu se vyplavují lidské hormony, jako je oxytocin a endorfin, které nastartují mateřský instinkt. V opačném případě, pokud se rodící žena cítí v ohrožení, je pod vlivem léků, je citově zraněná, cítí se ponížená, zastrašovaná, osamocená, začne se u ní vyplavovat hormon přežití – adrenalin.
Proto tolik žen po porodu, který byl ovlivněn léky, nemá potřebu chránit své dítě. Nechají si jej odnést, neví o něm několik hodin, mají jedinou potřebu odpočívat, vyspat se a zapomenout. Většinová společnost stále vnímá těhotenství jako rizikové období, které je nutné mít pod lékařským dohledem. Zásahové porody jsou mnohými ženami přijímány jako norma. Císařské řezy jako jednu z bezpečných variant porodu. Oddělování od dítěte jako ulehčení začátku mateřství. Nerespektování a bagatelizace základních potřeb dítěte jako výchova. To vše má neblahý dopad na celou naši společnost.
POKUD BY ZVÍŘECÍ MATKY PODLEHLY ÚNAVĚ A NEMOHLY SE O POTOMKA STARAT, OHROŽOVALO BY TO PŘEŽITÍ MLÁDĚTE
Je mnoho žen, které otevřeně přiznává, že po porodu necítily žádnou emoci ke svému dítěti. Nedostavila se oddanost a mateřská láska. Jiné ženy popisují, že musely vynaložit velké úsilí, aby si našly cestu ke svému dítěti ještě mnoho dlouhých let. Jsou ženy, které ještě ve své dospělosti nemají žádný vztah ke své matce, je mezi němi velká citová propast.
Aby u porodu, ať je jakýkoliv, nepocítily nepřirozený strach, který narušuje vazbu mezi dítětem a matkou. Protože strach nekončí porodem, pokračuje dál a sílí. Strach, zda budu dobrou matkou, zda mé prsy dokáží vytvořit dostatek mléka, zda dítě mohu nosit, spát s ním v jedné posteli, zda jej nerozmazlím, zda jej přílišnou láskou nepoškodím, zda jej dobře vychovám….
Každá lidská bytost, která přichází na tento svět, je čistá jako křišťál, řídí se pouze svou moudrostí a instinkty. Aby je mohla rozvíjet, potřebuje cítit vedle sebe silnou matku. Potřebuje respekt ke svým biologickým potřebám, jako je kontakt, citová dostupnost, naplněný pocit bezpečí, závislost, vlastní rytmus a neustálá ochrana. Potřeby dětí můžeme pochopit a přijmout, když sami nahlédneme do svého vlastního dětství, kdy jsme byli čistí právě jako onen křišťál, který se postupem času zanášel strachy a odpojením se od podstaty našeho bytí. Když pochopíme, čím si prošla naše dětské duše, když to přijmeme a případně odpustíme. Psychologové se shodují, že některé formy násilí, pasivní nebo aktivní, vznikají z nedostatku lásky, pochopení, náruče, trpělivosti, kontaktu v období narození a dětství. Jsou zapříčiněné nedostatkem mateřské lásky.
Nechci tvrdit, že pouze u zdravého, přirozeného porodu se rodí dokonalé matky a není to pro ně dobrý porod. Někdy je skutečně nutné do porodu zasáhnout, provést císařský řez, zajistit neodkladnou lékařskou péči, prožít si porod prostě „jinak“, ale tyto matky a děti potřebují větší pochopení a pomoc zdravotníků, profesionálů, svých blízkých, aby i za tento porod byly schopné přijmout odpovědnost.
Můžeme v nás opět nastartovat mateřské instinkty, když se naučíme přijímat odpovědnost za svůj život, za svůj porod, za své děti