Porodní příběh – pokus o VBAC – příběh o odvaze, pokoře a lásce

Věříme, společně s mou klientkou, že její porodní příběh přispěje k tomu , aby některé ženy neměly pocit selhání z porodu, který byl ukončen císařským řezem. Protože v určitých případech to může být života zachraňující cesta.

Má klientka mě oslovila hned na počátku těhotenství, zda bych si ji nezvala do kontinuální péče, a tak jsme se každý měsíc pravidelně setkávaly v mé ordinaci. Klientka byla podruhé těhotná a před 10 lety se její první dítě narodilo císařským řezem kvůli poloze koncem pánevním, a to ve 38. TT.

Porod doma byl jejím velkým snem, nechtěla znovu zažít separaci od svého dítěte po porodu. Po upřímné a otevřené diskuzi jsme ho ale společně vyloučily. Namísto toho jsme se celé těhotenství připravovaly na porod ve vsetínské porodnici, která pro nás představovala bezpečnou a respektující volbu.

Klientka měla po celou dobu těhotenství silnou podporu svého gynekologa, který s velkým pochopením respektoval její přání porodit po císařském řezu přirozeně. Lékařskou péči jsem doplňovala já – pravidelnými kontrolami, péčí o tělo i samotnou jizvu. Poslední trimestr nebyl snadný. Děťátko se opakovaně nacházelo v zadní pozici, což klientce způsobovalo výrazné potíže – bolesti pánve a kyčlí, které ji omezovaly v každodenním pohybu. Pokaždé jsme ale pomocí reboza dokázaly děťátko otočit do přední pozice, díky čemuž bolesti okamžitě ustoupily.

Poslední dva týdny před porodem jsme se potkávaly častěji. Děťátko se drželo v optimální pozici (levé přední) a dle mého odhadu mělo v termínu porodu vážit kolem 3600 gramů. Doporučila jsem klientce, aby v termínu začala docházet současně i na kontroly do vsetínské porodnice. Zároveň jsem ji připravovala na to, že i přes veškerou její i mou snahu a víru, může být nakonec nutný porod císařským řezem, pokud by se porod sám nespustil. Vždy ženám říkám, že cesta matky a cesta dítěte mohou být odlišné – a tuhle skutečnost je třeba přijmout s velkou pokorou.

Dva dny po termínu porodu se klientka přijela za mnou . Udělaly jsme celotělovou masáž, rebozo péči, prohřívání a moxování akupresurních bodů a uvolňující techniky. Téhož dne jí začala před půlnocí odcházet čirá plodová voda. Doporučila jsem jí, aby se spolu s manželem přesunula do porodnice. Kontrakce zatím nebyly pravidelné, porod zůstával v latentní fázi a děložní hrdlo bylo otevřeno na 1 cm. Srdeční akce byla v pořádku. Doporučila jsem jí přes noc odpočívat, lehce jíst, pít a prohřívat pánev polštářkem s peckami.

Ráno kontrakce zesílily a stav se nepatrně posunul – nález ukazoval 2 cm, ale hlavička se stále nezasunula do pánve. V tu chvíli jsem za klientkou vyrazila do porodnice, abych jí podpořila. Vysvětlila jsem jí, že porod po císařském řezu je jiný. Jizva na děloze znamená, že tento orgán nemůže kontrahovat tak intenzivně, jako kdyby nebyl oslaben.

Byla to má premiéra ve vsetínské porodnici, o které jsem slyšela jen samou chválu. A musím říct, že oprávněně. Prostředí bylo velmi příjemné, připomínalo domácí prostředí – útulný a malý pokoj, postel místo porodnického lůžka, porodní vana, závěsný systém, můj oblíbený oválný míč tzv.burák, židlička na napářku, aroma lampička, linoucí se vůně bylinek z napářky a eo levandule v ovzduší. Cítila jsem se v této porodnici vítaná, většinu porodních asistentek jsem znala, protože jsem zde před několika lety proškolovala celý tým v práci s rebozem u porodu a mnohé porodní asistentky navštívily mé odborné kurzy. Spolupráce byla opravdu radostná pro všechny. Úžasná porodní asistentka Petra byla laskavá, hovořila tichým hlasem, docházela za námi v pravidelných intervalech a využívala bezdrátový monitor CTG, aby klientku při pohybu nic neomezovalo.

S klientkou jsme po celou dobu pracovaly aktivně, využívaly jsme techniky, které sama učím. Byla neuvěřitelně silná a odhodlaná. Inspirující žena, která dokázala plně spolupracovat, být aktivní téměř 14 hodin ve vertikálních polohách v pohybu a střídavě s krátkým odpočinkem.

Po 12 dalších hodinách však vaginální nález ukazoval jen minimální posun. Ozvy dítěte byly po celou dobu v pořádku, přesto ale kontrakce nebyly efektivní. Obě jsme postupně začaly přijímat skutečnost, že děťátko se možná narodit přirozeně nemůže – a že k tomu má svůj důvod. Ani rebozo a jiné neinvazivní techniky nejsou všemocné.

Po další hodině mi klientka tiše, ale s obavami sdělila, že ji začala svědit a pálit jizva při a po každé kontrakci. Něco bylo jinak…. Ihned jsme přivolali vedoucího lékaře, aby situaci vyhodnotil. Lékař bez váhání doporučil okamžité ukončení porodu císařským řezem kvůli možnému riziku hrozící ruptury dělohy – stavu, který ohrožuje nejen ženu, ale i dítě.

Bylo ale dost času na to, abychom vše klientce vysvětlili a poskytli jí podporu a krizovou intervenci. Ujistili jsme ji, že je v bezpečí a že celý porodní tým udělá maximum, aby se předešlo jakékoliv nebezpečné situaci. Společně s jejím manželem jsme ji drželi za ruce, dali prostor emocím, pláči a vyjádřili ji obrovský obdiv. Nabídla jsem ji pohled do budoucna, co vše se bude dít a že pokud bude vše v pořádku, uděláme všichni vše proto, aby dítě měla po operaci u sebe.

Připravili jsme také podmínky pro bonding, vše jsme vykomunikovaly s personálem, děkuji porodní asistentce Lucce – důležité bylo, aby dítě nebylo separováno od svých rodičů, jak tomu bylo u prvního císařského řezu.Na tom nejvíce ženě záleželo. Personál vyšel maximálně vstříc, po operaci byla žena s dcerkou, poté byla dcerka převezena za svým otcem který ji měl na hrudi a společně se setkali na pokoji, kde si holčička okamžitě našla cestu k prsu. Tenhle klidný moment byl klíčový pro přijetí celého příběhu.

Z celého srdce děkuji klientce za důvěru, kterou mi projevila. S jejím svolením sdílím tento příběh, protože si přeje, aby ženy po císařském řezu věděly, že nejsou méněcenné, pokud neporodí přirozeně, naopak jsou to hrdiny, které si zaslouží obdiv.

Já si z tohoto příběhu odnáším opět velkou pokoru. Vím, že víc už jsem pro ženu a dítě nemohla udělat a i to mi dalo dobrý pocit, že jsem vyčerpala všechny mé možnosti a rebozo kouzla z „pomyslné porodnické brašny“. Neuvedla jsem kvůli své možné nadřazenosti a striktní ideologii a víry v přirozený porod ženu a dítě do nebezpečné situace a vyhodnotila jsem včas situaci, kdy byl nutné předat ženu do lékařské péče.

Ano, i přirozený porod s podporou skvělého týmu se může zkomplikovat – a pak je namístě být vděčná za to, že císařský řez jako druhá možnost existuje. V mnoha případech je to skutečně život zachraňující operace.

Velké poděkování patří také porodnímu týmu vsetínské porodnice za jejich profesionalitu a lidský přístup.