Neplánovaně JINAK- porod po předchozím císařském řezu

Mé druhé těhotenství probíhalo fyziologicky, zcela v pořádku. Na kontrolu jsem docházela, jak ke své porodní bábě, tak ke svému gynekologovi, u kterého jsem si nechala dělat jen vyšetření, které jsem chtěla. Ve všem mi vyšel vstříc a do ničeho mne netlačil. Protože jsem byla po prvním porodu, který proběhl císařským řezem, předal mne do péče do porodnice, kde jsem chtěla rodit. Nicméně tam jsem nejela, vše bylo v pořádku a já sbírala sílu a energii na porod. Protože jsem věděla, že i přesto, že je to vyhlášený Krnov, skončila bych u primáře, měla jsem obavy, že by mne tlačil  do dalšího SC či vyvolání před termínem, atd… Dále jsem tedy docházela jen ke své PA, měřily jsme srdíčko, dělohu, prostě „poradna“ u PA 🙂 Celé těhotenství jsem se připravovala psychicky na přirozený porod, s manželem jsme absolvovali kurz hypnoporodu, za který jsem ráda hlavně za manžela, protože informace, ktere tam dostal mu změnily pohled na přirozený porod. Po kurzu mi sdělil, ze je připravený na porod doma a kdybych chtěla, podpoří mě. S myšlenkou jsem si dost pohrávala, jediný strašák byla jizva po SC… /Kterou mi vlastně nikdo ani neměřil, můj gynekolog na dotaz, zda má cenu jizvu měřit, řekl:“ Je to jen odhad, zbytečně vás budu stresovat, já to nedělám, ale pokud chcete pošlu vás do nemocnice.“ Odmítla jsem. Zbytek těhotenství mi manžel nadhazoval, že stejně porodíme doma 🙂

A zde začíná náš příběh

Je neděle 21.8.2016 a mě začínají příjemné vlny po 15 minutách, které proudí celý den. Se svou PA se rozhodujeme, jak dál budeme postupovat, jelikož jsem 40+6 a po předchozí sekci, tak se domlouváme, ze zkusím ricinový koktejl. Jelikož bych uz musela na kontrolu do porodnice v Krnově, cca ve st nebo čt, souhlasila jsem… V 18:00 si dávám koktejl, po 2 hodinách se začíná něco malinko dít, párkrát jsem byla na toaletě a vlny začaly sílit a krátit se. Cca ve 22:00 jsem měla vlny 3-5 minut uz silnější a volala jsem PA, zda by mohla dorazit. PA dorazila cca ve 23:00, to jsem už vlny prozvučovala, intenzita byla co 2-3 minuty. Manžel šel spát za starší dcerou, já jsem souhlasila, byla jsem klidná se svou podporou PA 🙂 Chtěla jsem zjistit, na čem jsem, v tu dobu sotva na 1 prst. Čekala nás dlouhá noc.

PA si vybalila vše potřebné, asi dvě obrovské tašky, připravila mi čaj, nachystala aroma lampu s rozmarýnem a podřimovala, byla v pohotovosti, když jsem něco potřebovala a hodně me nabádala k pití. Také radila, abych mezi vlnama více odpočívala, ale moc mi to nešlo.  Spánek mne rozhodil a než jsem se vrátila ke svému dýchání, daleko více jsem vše cítila. Každopádně jsem tak vydržela asi hodinku odpočívat, vlny se mi v tu chvili i oddálily. Ve sprše jsem byla asi 2x, ale nějak mi neulevovala. Cítila jsem se lépe na souši. Během cele doby měřila PA doplerem srdíčko miminka, vše bylo v pořádku. Otevírání bylo časové náročné opravdu, co hodina to 1-2 cm. Jak se začaly vlny zintenzivnovat, PA asistovala v úlevách, protože mi byla nejvíce příjemná poloha ve stoje opřená o stehna, tak mi PA příjemně mačkala pánev a kroutila s ní. Celou dobu jsem už hodně dost zvučila a prodýchávala směrem k čípku.

Cca co hodinu jsem chtěla vědět, jak na tom jsem, na přejezd do nemocnice jsme byly domluvené pri 5-6 cm, při cestě hod a pul od domova. Porod postupoval velmi dobře, miminku se dařilo a PA cca před 5:00 říkala, že bychom měli pomalu balit věci, a protože jsem byla domluvená s mamkou, aby přijela hlídat starší dceru, tak jsem volala, zda by mohla. Cestu k nám má cca pul hodiny autem, jenže to jsem netušila, že přijede až za hodinu a půl 🙂 Mamka dorazila  se zpožděním a vzbudily jsme manžela. Během noci jsem zvučením malou vzbudila přes 2 dveře asi dvakrát, manžel ji vždycky přivedl, že je vše v pořádku a vysvětlil ji situaci. Naházeli jsme tašky do auta a vyrazili směr Krnov… Po cca 500 m od domova jsem manžela prosila o zastavení, musela jsem vyskočit z auta a vlnu prodýchat venku. PA zastavila za námi, zda je vše v pořádku. V tu chvíli jsem řekla, ze cestu nezvládnu. Padl návrh jet do bližší porodnice v okrese, zda by tam měla službu její známá PA, to jsem zamítla.

Stála jsem cca 5 minut venku a řekla, že to zvládneme doma. PA vyjádřila podporu, pokud to já zvládnu, tak ano. Manžel byl nadšený 🙂 podpořil mě, že to zvládneme a jeli jsme směrem domů. V té době už volala naše porodní bába druhé PA, která dorazila za 30 minut k nám domů. Po vybalení všech potřebných věcí jsem byla na 8-9 cm. Ozvy výborné. Přijela druhá PA a už jsem měla pocit na tlačení, mírný tlak na konečník. Zkoušeli jsme různé polohy, která by mi nejvíce vyhovovala, voda stále nepraskla, vak blan vyjížděl a zajížděl zpět. Řekla jsem mé PA, ať vak blan praskne, ona mi hbitě odpověděla, že to nemám v porodním plánu :):).

To trvalo cca 3 hodiny od zašlé branky, vlny se začaly zpomalovat, dostávala jsem homeo na podporu intenzity. Zase to na rychlosti přidalo, PA celou dobu chránila hráz olejem a odvarem. Manžel mě podporoval v pozicích, tomu jsem doslova visela na krku a zkoušela vše možné, nakonec jsem porodila v pozici na boku při šíleném křiku lvice (ještě dnes -druhý den po porodu mě bolí v krku).

V 10:20 na zemi u nás v obýváku jsem porodila našeho syna Kryštůfka :), vyletěl na jedno zatlačení úplně celý. PA poté hodnotila situaci, že druhá doba trvala dlouho, protože měl malý ručičku u hlavičky, nebyl úplně ideálně napolohovaný a ještě měl kolem krku šňůru. Také situace po sekci je malinko jiná a děloha se více šetří. Více okolností najednou, měření miminka bylo celou dobu u porodu v pořádku. Na konci mě nejvíce motivovalo si sahat na vlásky a tlačit ze všech sil, aby už byl venku s námi. PA mi malého ihned dala na prsa, přikryla nas a čekalo se na placentu, začala jsem trosku krvácet, dostala homeo a čaj a PA a začaly dělat opatření proti krvácení. Mačkat břicho, ledovat a přičemž placenta už byla odloučena a jen jsem ji musela vytlačit. Dřepla jsem si a na druhé zatlačení byla venku. Celá neporušená  v pořádku. Krvácení ustalo. Dostala jsem koktejl z placenty, proběhla kontrola malého, poslech srdíčka, dýchání barva atd, vše bylo v pořádku. Poranění bylo cca 1 cm, rozhodla jsem se pro nešití. Dvě hodiny jsme se s chlapečkem seznamovali, malý se snažil přisát, já srkala vývar a po 2 hodině mě PA odvedly do sprchy, poté ještě jednou zkontrolovaly poranění, zdálo se být stále stejné 1 cm a nekrvácelo. Poranění mi ošetřily bylinami. Vypsaly papíry pro malého, poučily co dále a cca v 15:00 odcházely, jako by se vlastně nic nestalo 🙂

Tento příběh píši pro sebe a svého chlapečka, jako obrovské díky svému muži, který mi důvěřoval a podporoval. Znovu jsem se zamilovala a opět mi došlo, jaké mam štěstí, že ho mám 🙂 Své PA, které jsem věřila a věděla, že se na ni mohu spolehnout. A ona věřila mě, že to zvládnu, ani na minutu o mě u porodu nepochybovala. Z celého srdce ji za tuto zkušenost děkuji❤️ . Také druhé PA, která přijela nečekaně a neplánovaně za podporu, velkou pomoc a zkušenosti. Také všem ženám po SC  k motivaci, kterou jsem i já čerpala od jiných žen a velmi mne jejich příběhy posilovaly. S úctou k životu a síle ženského těla, Kateřina