Naprosto běžnou praxí ve většině našich porodnic je separace dětí po císařském řezu. Ženy po císařském řezu potřebují mnohem více podpory, než ženy po spontánním porodu. Ve většině porodnic dochází k okamžité separaci dítěte od matky. O matku a dítě se nepečuje jako o jednu jednotku. Matka je téměř vždy převezena na pooperační pokoj, dítě je odneseno na novorozenecké oddělení. Žena po císařském řezu nesmí 24 hodin vstávat, tudíž je odkázána na dobrotu zdravotníků, kdy ji dítě přinesou ke kojení. To, co v té chvíli většina žen cítí je prázdnota v srdci a břiše.
Porod císařským řezem pro matku a její dítě může být porodem laskavým a důstojným. Myslím, že k tomu nepotřebujeme finanční prostředky, ikdyž císařský řez je pro zdravotnické zařízení výnosný. K vytvoření těchto laskavých podmínek stačí, aby byli profesionálové lidští, chápaví a empatičtí.
Aby to byla porodnice opravdu BABY FRIENDLY. Tedy laskavá k matkám, laskavá k dětem, laskavá k nové RODINĚ.
V první řadě laskavý zdravotnický tým
Matka, která je bdělá u operace
Tlumené světlo
Dítě v kontaktu skin to skin po vybavení
Dítě na matce, jak víme, matku léčí, jak fyzicky , tak psychicky, což vede ke snížení analgetizace po SC.
Dítě na matce i po císařském řezu se dokáže doplazit k prsu a sát z něj mateřské mléko. Nepotřebuje k tomu nic jiného než svou matku. Zeshora je vhodné dítě přikrýt.
Dítě je na matce, popřípadě u otce, což přispěje i k tomu, že zdravotníci nemusí být tak vyčerpáni a mnohdy profesionálně vyhořelí ze své práce, tím, že nepečují o matku a dítě jako jednu jednotku, ale starají se o děti na observačních pokojích a zvlášť o matky.
Matky, které jsou po operaci samy, hůř zvládají pooperační bolesti a potřebují intenzivnější pomoc, např. s kojením a péčí o miminko.
Tím, že je rodina spolu, dochází k rychlejší rekonvalescenci u ženy po operaci , není narušena raná vazba, čímž je i větší šance, že žena bude kojit své dítě.
Kojení je taktéž jedna z forem, která je velmi léčivá, protože u kojení se vyplavuje hormon lásky- oxytocin.
Snižuje se riziko traumatických pocitů žen po SC: panika po procitnutí, strach, co je s mým dítětem a s kým je, lítost, bezmoc, kdy mi jej konečně přinesou ke kojení, smutek, obrovská fyzická bolest jizvy a nutnost analgetizace, pocit, že nejsem dobrou matkou, pocit, že nedokáži své dítě porodit a postarat se o něj.