Rozhovor pro časopis Maminka

Jaký je váš názor na holení a klystýr před porodem?

Od rutinního holení před porodem se již pomalu upouští. Holení bylo běžnou praxí v minulých letech, a to z důvodu rutinního nástřihu hráze a následného šití hráze. V dnešní době většina žen přichází do porodnice s již oholeným pubickým ochlupením. 

O účinnosti klystýru ani o jeho nežádoucích účincích nejsou žádné vědecké výzkumy a v současné době se pomalu upouští od rutinního podání klystýru. Nebyly zjištěny žádné účinky na dobu trvání samotného porodu ani na riziko infekce během porodu. Tělo ženy se většinou u porodu samo čistí.  Z medicínského hlediska tedy není nutný.

A co umělé protžení vaku blan, které se stále provádí?

Protržení vaku blan, tzv.amniotomie nemá žádné vědecké opodstatnění.Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že není žádný důkaz o prospěšnosti rutinní amniotomie za účelem zkrácení doby porodu. Důkazy nebyly nalezeny ani u prvorodiček, ani u vícerodiček. Amniotomie naopak navyšuje kaskádu dalších zásahů a riziko ukončení porodu císařským řezem.

 Rutinně se prováděla dirupce vaku blan, a bohužel ještě stále provádí v některých porodnických zařízeních, za účelem urychlení porodu. Tento zásah však s sebou může nést potencionální rizika, o kterých by měla být rodící žena informována. Pokud je vak blan protržen v počátku porodu hrozí riziko tzv. výhřezu pupečníku, což je akutní situace vyžadující ukončení porodu císařským řezem. Časná dirupce vaku blan může také vést k vyššímu riziku infekce u matky, k vyššímu výskytu abnormalit srdečního rytmu u dítěte, větší bolestivosti porodu a  s tím spojené vyšší aplikaci léků proti bolesti. 

Většina porodů začne s neporušeným vakem blan, ten ta má odjakživa své existenční důvody. Při kontrakcích se díky plodové vodě tlak vyrovnává po celé ploše dělohy, což způsobuje menší bolestivost při samotné kontrakci. Plodová voda minimalizuje tlak na pupeční šňůru, která dítě zásobuje kyslíkem. Dítě při kontrakci je chráněno vakem blan, který mu pomáhá otevírat porodní cesty. Je to takový airbag chránící jeho lebku. Vak blan ve většině příppadu praskne spontánně těsně před porodem.

Nástřih hráze, je nutný?

Žádná studie neprokázala prospěšnost nástřihu jako prevenci ochrany pánevního dna.

Nástřih hráze je naopak doživotním poraněním ženské hráze. Epiziotomie také nepředchází ruptuře třetího stupně.

Naopak může být jeho příčinou. Anální poranění většinou vzniká jako samovolné pokračování nástřihu. Randomizované kontrolní studie neprokázaly, že by nástřih měl ochrannou roli na traumatizaci hlavičky dítěte. Spontánní natržení je přirozené riziko porodu. Je více povrchové a nejsou zasaženy hlubší vrsty svaloviny, mnohem lépe se hojí než samotný nástřih. Prevencí nástřihu je gravitační poloha ženy u porodu, jemné chránění hráze pomocí teplého obkladu a promazání hráze olejem, zpomalení průchodu hlavičky skrze hráz a intuitivní tlačení nebo prodýchávání porodu hlavičky a ramének dítěte.

Jaká ja pro vás optimální péče o rodící ženy?

Péče o ženy u porodu by se měla opírat o vědecky podložené výzkumy a měla by být co nejméně invazivní a zasahující. Porod ženy by měl být co nejméně narušovaný, respektující a bezpečný jak pro matku, tak pro dítě.

O všech navržených porodnických úkonech by měla být žena vždy dostatečně informována, měla by být srozumněna nejen o účelnosti ale také o možných rizicích rutinních zásahů do porodu. Žena by měla mít u porodu svobodu pohybu, měla by zaujímat vzpřímené pozice, které urychlují průběh porodu a usnadňují dítěti jeho vstupování do porodních cest, měla by mít intimní podmínky, díky kterým se mohou vyplavovat její přirozené hormony.

Žena by měla být podpořena ve svých instinktivních a přirozených schopnostech a projevech. Samotný porod by měl probíhat v porodní ploze, která je gravitační. Po porodu by měl následovat nerušený raný kontakt s dítětem, dotepání pupeční šňůry  a spontánní porod placenty. Žena po porodu by měla být podpořena ve svých mateřských kompetencích.

Jaké praktiky považujete za škodlivé?

Za škodlivé praktiky považuji ty, které jsou vykonávany rutinně, nesou s sebou rizika, jak pro matku tak pro dítě, nejsou vědecky podložené a provádí se pouze za účelem urychlení porodu. Některé zdraví zachraňující úkony mají jistě svá opodstatnění, u většiny porodu, které probíhají fyziologicky, však není nutno rutinně zasahovat. Samotné zásahy mohou  vést k akutním situacím, které vyžadují následnou záchranu.

 Zdravý porod, tedy porod, který není ovlivněn léky a nežádoucími zásahy, by neměl být společností považován za porod alternativní.