Rodit nahá – nestydíte se?

Aničko, nemohla byste napsat článek o nahotě u porodu? Jestli je to v pořádku? Děkuji

Jeden z dotazů, který mi přišel, se týkal právě nahoty u porodu a toho, že ženy mají často těsně před porodem potřebu ze sebe vše vysvléct a často narazí na nepochopení zdravotníků. Takže začnou přemýšlet o tom, zda se u nic neděje něco neslušného, zvráceného, myslí neuchopitelného…Protože to, co se v nich odehrává, se odehrává za jejich myslí.

A vám to nevadí rodit nahá? Nechcete se raději obléct. A to se jako nestydíte? Vždyť vám bude zima..padají argumenty zdravotníků, které je uvádí do rozpaků.

Jak já vnímám nahotu u porodu?

Z pohledu fyzického těsně před porodem začne stoupat teplota těla rodící ženy. Tělo se připravuje na příjetí a zahřátí dítěte po jeho porodu.

Je to právě ona chvíle, kdy ženě začne vadit oblečení, nemocniční košile se lepí, je jí v ní teplo. Nepohodlí a dyskomfort ženu vyrušuje a dostává ji z jejího „rodícího“ savčího mozku zpátky do vědomého mozku. Všechno jí štve. I ta košile. Navíc nemocniční košile jsou velmi úzká, brání ženě rozkročit se, zaujmout pozici nohama široce od sebe. Uvolnit se.

Žena , která rodí instinktivně, se často před samotným porodem vysvleče donaha. Stejně jako u milování.


Instinkt také ženě velí, připrav se na přijetí dítěte. Dítě doposud nebylo zvyklé na jakoukoliv látku či překážku, která by mu bránila v pohybu a právě košile ji může být. Když dítě leží na nahém těle matky, tedy v kontaktu kůže na kůži, pokožka dítěte se osazuje jejími bakteriemi, ke kterým má matka protilátky v mateřském mléce. Díky volného pohybu, které má nahé dítě na nahé matce, se u něj mohou rozvinout reflexy, které mu ukazují cestu k prsu. Místo, kde jej čeká odměna. Specifická vůně prsu, tmavá barva dvorce mu pomáhají prs najít a samopřisát se k němu. A tomuto procesu brání košile či jakékolov oblečení.

Žena se může také v přechodové fázi, těsně před porodem, začít potit, zvracet, celkově pocítit fyzickou i emoční nevolnost. Je to období čištění se a opouštění starého. Vše nepotřebné má z těla rodící ženy odejít, aby se mohla otevřít. Žena může pocítit zlost, vztek, lítost, může začít plakat nebo nadávat, řvát. Může však být také v naprosté tichosti, uzavřená do sebe. Sama se může polekat toho, co zrovna prožívá, když se setkává se svou vnitřní ženou, kterou nepoznává. Může začít vše potlačovat a tím své tělo dostávat do napětí a kruté bolesti.

Je potřebné rodící ženu v její zmatenosti podržet. Vždyť to, co nyní prožívá, k porodu neodmyslitelně patří. A je to v pořádku, je to bezpečné. A ano, i sprosté slovo, které ji vyjde z úst, dokáže uvolnit kumulující napětí. Přechodová fáze je o uvolnění, vypuštění a překonání překážek, které přicházejí. Jen tak se může žena posunout dál ve svém porodu.

Radím ženám – zapomeň na slušnou holčičku, která v tobě je, ta nikdy neporodí lehce...

Ženy se v minulosti zahalovaly při porodu sterilními rouškami, lábia se polívala dezinfekčním roztokem, žena si nesměla sáhnout na svá rodidla, aby nezesterilnila průchod dítěte. Pubické ochlupení se holilo kvůli nástřihu. Byly to standartní postupy, které vnímaly zdravotníci jako bezpečné a normální, porod pro ně byl jako operace, kterou mají pod kontrolou pouze oni. Proto ještě u některých převládá nepochopení toho, co žena, která má skutečnou kontrolu nad svým tělem a porodem, prožívá. Nahotu rodících žen proto těžce přijímají.

Pokud jste dočetli až sem a stačí vám vysvětlení, proč ženy mají potřebu vysvléct se u porodu, nadávat nebo naopak být v tichosti, pak je v tom podpořte.

Protože já osobně vnímám porod mimo jiné jako duchovní rituál a vnímáte-li to stejně, pak čtěte dál…

Porod je iniciační rituál, díky kterému se žena rodí v matku. Všichni, kteří jsme se narodili, jsme se narodili nazí a v srdci čistí. Žena, která rodí, prochází svou největší zkouškou trpělivosti a víry, musí v sobě nechat umřít ego, strach, musí dojít k pokoře a vše, co ji brání otevřít se novému a nepoznanému, musí v sobě nechat umřít.

Musí se „vysvléct“ ze všecho, co ji jako ženu tíží – ostych, zátěž, programy, nelásku k sobě, aby se mohla zrodit…

Porod je iniciace, během níž se žena opětovně rodí. Nahá a čistá. Prochází svatým grálem, aby mohla stát opět na počátku svého nového života. Už nikdy nebude stejná jako před porodem. Porod je také součást našeho sexuálního života.

Proto vím, že když se žena odpojí od svého dosavadního já, vystoupí z něj a jde hluboce dovnitř, k sobě, do svého srdce, je ukotvená, pak rodí. Rodí se stejně jako její dítě, nahá, čistá, v srdci má lásku. Je to chvíle, kdy je také ve svém životě nejvíce zranitelná a obnažená. Proto všichni, kteří jsou přítomni tohoto okamžiku, by měli chápat porod jako posvátnou chvíli, kdy slova, otázky, vedení, světlo,oblečení, chlad a neúcta, nemají své místo.

Tagy:
Anna Kohutová
Jsem porodní bába a průvodkyně ženám na jejich cestě za radostným porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly láskypně vítány na tento svět. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.