Požehnání mé dceři

Třeba vás budu inspirovat, jak se stát průvdcem své dcery a připravit ji na jedno z nejdůležitějších přechodových období, a to menstruaci , měsíčky, menarché…

Protože si možná ještě vzpomínáte na pocit, kdy jste poprvé dostaly svou menstruaci. Zda vás někdo něžně tímto zranitelným a citlivým obdobím provedl. Zda vás na něj vaše matka připravila, anebo jste se při své první menstruaci cítily samy, ztracené, zahanbené, vnímaly stud a strach a nenáviděly své tělo za odporné „krámy“, které vás budou jako nějaký odpad otravovat každý měsíc?

Také jste se cítily zmateně a nepřipraveně?

Stala se pro vás menstruace prokletím? A když jste měly ve škole besedu o menstruaci, kde kolovaly po třídě mesntruační vložky a tampóny, byla to ta největší trapnost, jakou jste kdy prožily? Ano, můžeme se uchlácholit, že taková doba prostě byla.

Doba, kdy menstrauce bylo jedno velké tabu, o kterém se nemluvilo. Doba odpojení se od přirozených funkcí našich těl. Věřím, že toto nepřijetí se zásadně podepsalo na všeobecném strachu z porodu, který má doposud mnoho žen.  Přetrpění menstruace se později přeneslo na přetrpění porodu. Můžeme to změnit u našich dcer a synů…

Já sama se v dospívání  učila své tělo poznávat, milovat a chápat jej, dokud nepřišla jasná odpověď –

Menstruace je dar každé zdravé ženy

Chtěla jsem pohled společnosti na menstrauci změnit, a kde jinde začít, než u dospívajících dívek a chlapců. Začala jsem před 15 lety přednášet pro dívky a chlapce 5 a 6. tříd. Snažila jsem se, aby porozumněli přirozeným funkcím svých těl. Aby se v nich posílila sebedůvěra, sebepřijetí a zodpovědnost za svá těla a byli připraveni na své další přechodové období – mateřství a otcovství.

Přesně před rokem, kdy bylo mé dcerce 11 let, jsem pocítila, že je pravý čas, kdy ji ještě mohu požehnat a připravit pro ni přechodový rituál menarché. S odstupem jednoho roku jsem si jistá, že jsem tuto oslavu časově dobře naplánovala. Letos už by její pocity byly smíšené a možná by cítila trapnost, když bych s ní o menstruaci začala mluvit.

Odjely jsme jen my dvě na víkend na chaloupku a má dcerka věděla, že jsem jen pro ni nachystala velkou oslavu a nemohla se dočkat. Večer, když spala, jsem ji napsala dopis, jehož znění nechám utajené, je jen pro ni.

Když jsem jej psala, plakala jsem. Pochopila jsem, že se má dcera brzy vydá na svou pouť, kde mne již tolik nebude potřebovat. Musela jsem si přiznat, že ji nevlastním, a že ji musím pustit do velkého světa, kde ji mohou potkat nástrahy života. Že má ochranná křídla musím rozevřít, aby má dcera mohla vzlétnout a časem se opět ukotvit.

Vyprala jsem mé oblíbené šaty a nachystala věneček, dárky, pastelky, papíry, barvy na tělo, obrázky dělohy, oplodněného vajíčka a menstruačního cyklu. Tu noc jsem příliš nespala, cítila jsem zvláštní nervozitu..

 

Ráno se má holčička probudila a celá natěšená si oblékla mé šaty, rozčesala své vlasy, nasadila si věneček a zvesela vykřikla :

„Jdeme oslavovat…“

Nachystala jsem jeji oblíbené dobroty do košíku a vydaly se na louku. Cestou jsme si natrhaly luční kvítí a u toho tančily.

 

 

 

 

 

 

Když jsme dorazily na místo, nachystaly jsme si oltářek a oslava mohla začít. Nejdříve jsem ji poděkovala za vše, co mne naučila. Za radost, kterou mi do života přinesla a odpustila mi, má-li pocit, že jsem ji někdy nechtěně ukřivdila,  žádám ji tímto o odpuštění. Předala jsem ji dárek, řetízek se srdíčkem, ve kterém byl vzkaz. Pak začala číst dopis, který jsem pro ni napsala a viděla jsem, jak je dojatá a vnímala důležitost tohoto okamžiku.

Začaly jsme si povídat o pohlavních orgánech, jejich důležitosti a funkci, fyzických a spirituálních proměnách dívky v ženu, o rozdílnosti mezi chlapcem a dívkou. Nakreslila jsem ji celý menstruační cyklus. Nakreslila jsem ji  pouť vajíčka, když se setká se spermií a vznikne skutečný ZÁZRAK, na který se její tělo bude každý měsíc připravovat. Líbila se ji věta:

“ Menstrauce je pláč dělohy, že vajíčko nebylo oplodněno“.

Pochopila, že menstruace není jen o krvácení, že je to skutečný dar, je to symbol zdraví a požehnání, aby se z ní jednou stala matka.

Děloha se během každé menstruace chystá na svou nejdůležitější roli – nosit a dát nový život

Ukázala jsem ji menstruační pomůcky, různé možnosti a zmínila jsem důležitost hygieny a láskyplné péče o dospívající tělo. Povídaly jsme si o tom, že žena je stejně jako Matka příroda cyklická. O  proměnlivosti nálad a rozporuplných emocích, které bude prožívat. O tom, že bude v pořádku, že se budou střídat dny, kdy bude šťastná a tvořivá se dny, kdy ji všichni okolo budou štvát a ona bude mít chuť od všeho utéct a stáhnout se do své ulity. A když se bude cítit osaměle, budu tu stále pro ni, mám stále otevřenou náruč. Domluvily jsme se, že jestli se někdy budu zbytečně moc ptát, budu pro ni občas nesnesitelná, napíše mi to na papír nebo vyšle smluvený signál a já to budu respektovat.

 

„Až přijde tvá první menstrauce, budu šťastná, když mi to hned oznámíš a já si vezmu na sebe ty nejkrásnější šaty a půjdeme to oslavit…“

 Podívala se na mě šibalským výrazem a odvětila mi: „Fakt? A půjdeš se mnou i do Mekáče?“

Ví, že fastfoody nemám v lásce, a tak je navštěvujeme skutečně jen ve výjimečných situacích. No, a musela jsem ji dát za pravdu,  že menstruace přecejen výjimečný mezník v jejim životě je a zaslouží si oslavu, byť tedy v „mekáči“.

Povzbudila jsem ji, že když se nebude cítit dobře, vše zrušíme, nebude muset nic dělat, může se zachumlat do peřin a jen být sama se sebou, v bezpečí. Slíbila jsem ji masáž bříška pomocí bylinných koulí, když  ji nebude dobře, uvaření teplého bylinného čaje.

Byla velmi otevřená, natěšená,  poté vzala pastelky a začala kreslit své pocity.

A to je výsledek>>

 

Pomocí tělových barviček jsme si vzájemně nakreslily symboliku menstruace. U toho jsme pojídaly dobroty, smály se a já jsem postřehla jinou jiskru v očích mé dcery. Nebyl v nich strach z neznáma, ale těšení se. Najednou stála přede mnou malá – velká ŽENA, připravena vydat se na svou životní pouť ŽENY.

 

 

 

 

 

 

Je důležité pro naše dcery, aby byly s mateřskou láskou a jemností provedeny jedním z nejdůležitějších, a přitom tak zranitelných, období jakým menstruace a dospívání je.

Je to jediná cesta, jak změnit přežité postoje týkající se dospívání, sexuality, porodů, přechodů, stárnutí a smrti. Pokud dívka příjme své tělo, pak nebude každý měsíc trpět, bude mnohem lépe a snáze chápat signály svého těla. Bude mu důvěřovat, což ji usnadní projít si intuitivně dalším důležitým přechodovým přerodem – ŽENY V MATKU

 

Jak jinak oslavit příchod menstruace u vaší dcery ( než v mekáči:)….)

  • Kupte jí dárek, ideálně jej vlastnoručně vyrobte. Takový, aby jednou mohl putovat její vlastní dceři nebo synovi
  • Pokud máte nějaký dárek od své maminky – prstýnek, řetízek.. předejte jej své dceři
  • Napište ji dopis
  • Nakreslete obraz
  • Zkuste ji nalíčit a udělat si s ní „dámský soukromý mejdan“
  • Vezměte ji na místo, které má ráda
  • Kupte ji květiny
  • Uvařte její oblíbené jídlo
  • Udělejte hromadnou rodinnou oslavu se všemi náležitostmi, které k oslavě patří, tedy i dárky
  • Upečte ji oblíbený dort
  • Vezměte ji do kina, kadeřnictví nebo na nákupy
  • Vytvořte ji fotoalbum s fotkami od jejího narození až doposud
  • Kupte ji Deníček, kde si může zapisovat své pocity
  • Namasírujte ji při svíčkách a hudbě
  • Ušijte ji nebo kupte krásné šaty
  • Zatančete si s ní

Udělejte cokoliv, aby se tento zásadní okamžik vryl pozitivně do její mysli a ona mohla dál ve vaší ženské linii předávat moudrost dalším dcerám…

Děkuji nejvíce a z celého srdce mé dceři, že mi poskytla souhlas se sdílením a zveřejněním našeho osobního příběhu

 

 

 

 

 

 

 

 

Anna Kohutová
Jsem porodní bába a průvodkyně ženám na jejich cestě za radostným porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly láskypně vítány na tento svět. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.