„Dýchejte si, ať se Vám miminko neudusí.“
„Dýchejte si jako pejsek.“
„Nekřičte, ale dýchejte, ať se neunavíte.“
„Nadechněte se dlouze a tlačte jako na velkou.“
„Naděchněte se a 20 sekund vůbec nevydechujte.“
Pozor to nejsou instrukce pro ženy běžící maratón, ale pro ženy, které rodí své dítě
Porod není žádný sportovní výkon, aby ženy někdo instruoval jako při běžeckém maratónu. Hyperventilací začnou trpět ženy, jejíchž porod je řízen umělým oxytocínem, tempo uměle vyvolaných kontrakcí je vyčerpávající a bolestivé, je nad prahem zvládnutí bolesti, žena není schopna klidného a uvolněného dechu. U porodu se vyplavuje adrenalín, který uvádí ženu do stavu pohotovosti, ženy jej často popisují pocitem úniku, utéct rychle pryč, mají pocit, že svůj porod nepřežijí….Adrenalín zrychlí jejich tep, žena má pocit nedostatku kyslíku, nedokáže svůj porod udýchat, kyslík vázne při průtoku placentou, dítě mám mnohem vyšší riziko asfyxie (nedostatek kyslíku).
Porod řízen vlastním oxytocinem, si žena dokáže regulovat sama, dech je naprosto samozřejmý proces, není třeba nad tak samozřejmou činností našeho těla, jakým je dýchání a porod, přemýšlet. Při výdechu se žena dokáže uvolnit a načerpat energii. Porod je o uvolnění, napojení se na své tělo a své dítě. Porod nemají vést trenéři, kteří ženám určují jak a kdy mají dýchat, jak tlačit a jak rodit.
Dle WHO se doporučuje spontánní, zdravotníkem neřízené tlačení.
Řízené tlačení:
riziko kyslíkové tísně u dítěte
vyšší riziko nástřihu
Neřízené tlačení:
menší riziko episiotomie
hráz se postupně ztenčí a rozvine
respektuje tempo rodícího se dítěte
není nutno násilně tahat hlavu dítěte po zevní rotaci