Rozhovor s Annou Kohutovou pro časopis Těhule

CHCI, ABY DĚTI PŘICHÁZELY NA SVĚT LÁSKYPLNĚ A ŽENY POZNALY RADOST Z PORODU

Rozhovor s porodní asistentkou Annou Kohutovou pro časopis Těhule

Medailonek: Anna Kohutová – soukromá porodní asistentka, která nabízí kontinuální péči ženám v době jejich těhotenství, u porodu a pečuje o ně v době raného mateřství.  Je také laktační poradkyní, lektorkou gravidjógy, pánevní dna a nápravy břišní diastázy. Podporuje ženy v jejich přirozené schopnosti porodit své dítě vědomě a láskyplně. Její velké přání je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly vítány na tento svět s láskou a úctou.

 

Jste komunitní porodní asistentka, můžete čtenářkám a čtenářům přiblížit, co přesně vaše profese obnáší?

Stala jsem se komunitní porodní asistentkou proto, abych mohla zdravým ženám nabídnout kontinuální péči a podporu během celého těhotenství, abych je mohla provést porodem a pečovat o ně v době raného mateřství. Když jsem pracovala v porodnici, mé kompetence byly omezené a nemohla jsem ženám u porodu pomoci tak, jak jsem si představovala, když jsem se pro studium porodní asistence rozhodovala. A ještě jednu poznámku k označení porodní asistentka. Mám raději termín porodní bába, mnohem lépe vystihuje prapůvodní roli, kterou tato profese nese, tedy pomoc ženy ženě. Žena–odbornice –velmi moudrá a vzdělaná, která s úctou k životu a láskou k dětem pečuje o zdravou ženu a budoucí rodinu. Poskytuje péči po celou dobu důležitého transformačního období, jakým těhotenství a porod je. Je nedílnou součástí budoucí rodiny. To je má představa o roli porodní báby, kterou se snažím naplňovat.

Můžete podrobněji popsat, jak probíhá vaše péče od prvního setkání se ženou a její rodinou?

Většina žen už se mi v současnosti ozývá po 12. týdnu těhotenství, kdy společně naplánujeme první seznamovací schůzku. V průběhu našich pravidelných setkání vzniká vzájemná důvěra. Žena mi na první schůzce sdělí svá očekávání, svá přání a pocity. Většina žen kombinuje gynekologické prohlídky s mou následnou péčí – těhotenskou poradnou. Do poradny ke mně chodí jednou za měsíc a od 36.týdne těhotenství častěji, někdy i jednou týdně. Ženě v poradně změřím fyziologické funkce (např. tlak), zkontroluji moč, změřím výšku dělohy, na konci těhotenství se zaměřuji na polohu dítěte pomocí zevních hmatů, množství plodové vody a poslechnu srdeční akci dítěte.  Většinu žen doprovázím k porodu a jsem jim stále k dispozici i v době šestinedělí. S mými klientkami se setkávám i dál v mém Mama centru, které nabízí i další vzdělávací a výchovné kurzy pro celou rodinu. V nabídce svých služeb mám také předporodní kurzy, gravidjógu, podpůrná setkání, přípravu párů k porodu a masáže pro těhotné, poporodní kurzy a cvičení pro ženy po porodu.

Porodem vaše spolupráce s rodinou nekončí. V čem je podle vás specifické období šestinedělí? V čem může být porodní asistentka ženě a jejímu dítěti v tomto intenzivním období nápomocná?

Porodem začíná pro rodinu nová životní etapa – rodičovství. S příchodem dítěte se mění dosavadní hodnoty. Vše se najednou točí kolem potřeb dítěte a rodinu mnohdy vyčerpává snaha o dokonalé rodičovství. Matky jsou v poporodním období obzvlášť zranitelné, citlivé a velmi rychle ztrácí energii. Z ženy se stává matka, na kterou jsou v dnešní době kladeny vysoké nároky. Většina žen se ocitne bez pomoci a podpory. V našem systému chybí následná péče porodní asistentky, ale i podpora širší rodiny. Když je žena propuštěna z porodnice, jediné doporučení, které se ji většinou dostane, je, že má po šestinedělí navštívit svého gynekologa. Průběh raného mateřství také velmi ovlivňují okolnosti,za jakých žena svůj porod prožila. Zda to byl porod láskyplný nebo traumatický, kdy byla žena od svého dítěte po porodu oddělena. Důsledky traumatických porodů jsou dlouhodobé, jak fyzické, tak psychické – problémy s kojením, nepochopení potřeb dítěte, pocit bezradnosti, neschopnosti přijmout novou životní roli matky, bolest v místě nástřihu hráze, povolené pánevní dno, močová inkontinence a mnoho dalších potíží, se kterými se žena-matka nemá s kým poradit. Nemá je s kým sdílet. Matky jsou často v tomto přechodovém období na všechno samy. Nejvíce ohroženou skupinou jsou ženy po císařském řezu, těm se nedostává téměř žádné následné péče. A zde vnímám velmi důležitou roli porodní asistentky, která by ženu po porodu navštívila u ní doma. Zkontrolovala např. jizvu po císařském řezu, doporučila ženě, jak o ni pečovat, kdy a jak začít s rehabilitací, vytáhla stehy, sdílela s ní její případné negativní prožitky. Pomohla nové rodině učinit jejich život mnohem šťastnější a plnohodnotnější.

K ženám se dnes dostává mnoho zkreslených informací o porodu. Jejich maminky sdělují hrozné zážitky ze socialistických porodnic, ve filmech je porod zobrazován jako akutní kritická situace, diskuze na internetu jsou plné negativních zkušeností. Co mají žena a její partner dělat, aby těmto vyhlídkám nepodléhala a prožívala své těhotenství jako individuální zkušenost?

Pokud by v naší zemi fungovala síť ambulancí komunitních porodních asistentek, jak je tomu ve většině vyspělých zemích, zdravá žena by mohla být jak v péči porodní asistentky,tak lékaře v případě potřeby.Porodní asistentka by ženu podporovala ve zdraví a schopnosti porodit své dítě. Věřím, že porod by nebyl považován většinovou společností za velmi rizikový stav, který skýtá spoustu nebezpečí, jak pro ženu, tak pro dítě. V dívkách, a později v ženách, se buduje strach spojený s porodem. Paradoxně je tedy přirozený porod, tedy porod zdravý, vnímán naší společnosti jako porod alternativní, něco, na co se žena musí opravdu zodpovědně připravit. Ženy, které chtějí porodit normálně, si tak připravují porodní plán, sledují doporučení Světové zdravotnické organizace, doporučení zahraničních odborných společností FIGO, NICE, studie Cochrane. Hledají také podpůrnou porodnici, chtějí mít u porodu profesionální podporu,porodní asistentku nebo dulu, která ji v přání porodit zdravě podpoří. Naštěstí dnes už jsou všechny tyto informace dostupné a každá žena má možnost volby, jakou cestou se vydá.

Pro komunikaci s těhotnými ženami a jejich rodinami hodně využíváte sociální média. Máte profil na Facebooku, píšete blog, vydáváte eBooky. Můžete říci podrobněji, co ženám tímto způsobem chcete předat?

Facebookový profil jsem si založila před několika lety. Bylo to v období, kdy jsem poprvé podporovala ženu u přirozeného porodu a viděla na vlastní oči dítě, které nebylo po porodu odneseno od matky. Poprvé jsem neslyšela jeho zoufalý pláč, poprvé jsem viděla radost a sílu v očích matky. To byl moment, kdy jsem si uvědomila, že chci změnit pohled naší společnosti na porod. Chtěla jsem se aktivně zasadit o to, aby děti byly na svět vítány láskyplně a ženy poznaly radost z porodu. Odezva na první fotografie klidných děti, které se samy přisávaly k matčině prsu byly neskutečné a dojemné. Během několika minut byly tyto fotografie nasdíleny tisíci lidmi. Fotografie zachycovaly dosud nepoznané schopnosti žen a dětí, porodit bez zásahů, porodit vědomě a s radostí. Ženy se začaly s mnohem větší zodpovědností připravovat na svůj porod. Doteď se mnou ženy z celé České i Slovenské republiky sdílí na dálku své zážitky, žádají mne o pomoc či radu, a to byl hlavní důvod, proč jsem začala šířit osvětu také přes sociální sítě. Můj blog poskytuje informace o těhotenství, porodu a kojení, které se opírají o studie, statistiky a mé zkušenosti. Čtou jej tisíce žen a mám na články spoustu krásných recenzí a kladných zpětných vazeb. Můj eBook 10 kroků a afirmací k porodu si už zdarma stáhlo během dvou měsíců přes tisíc žen. Nyní jsem napsala další eBook Cesta za radostným porodem, kterýse velmi úspěšně prodává.

Jak se mají ženy, na které se valí nesmírné množství informací z internetových stránek, blogů, diskuzních fór a reklam, v této směsi protichůdných názorů vyznat?

Většina lidí si, pokud chce, zdraví podporující informace najde. Osobně radím mým klientkám vyhnout se internetovým diskuzím a lidem, kteří na ně přenášejí vlastní strachy a odrazují je od jejich přání porodit s respektem a radostí.Ne každý předporodní kurz je zbaví strachu a obav. Naopak jsou ženy, které ke svému pocitu bezpečí potřebují právě péči lékařskou, věří, že bez pomoci by neporodily. Porod je tedy odrazem toho, jak žijeme a jak o životě smýšlíme. Porod je přijetí zodpovědnosti za svůj život a život dítěte.

Při práci porodní asistentky nic nenahradí osobní kontakt. Poraďte, prosím, případným zájemkyním o péči komunitní porodní asistentky, kde si mohou svoji porodní asistentku najít a kdy je nejlepší doba ji oslovit.

Jsem členkou Unie porodních asistentek, profesní organizace porodních asistentek, která usiluje o změny v našem porodnictví, a právě na stránkách www.unipa.cz si může žena najít kontakt na svou porodní asistentku, tedy průvodkyní jejím těhotenstvím, a kontaktovat ji co nejdříve, ideálně po prvním trimestru. Bohužel, komunitních porodních asistentek je jako šafránu a většina je jich pracovně velmi vytížena.

Anna Kohutová, annakohutova.cz

 

Děkuji za rozhovor 🙂

Kateřina Klíčová Hájková, www.unipa.cz

14429399_1151489544916553_1098998436_n14374615_1151489518249889_70370960_o

 

14375260_1151489468249894_1073469895_o

Anna Kohutová
Jsem porodní bába a průvodkyně ženám na jejich cestě za radostným porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly láskypně vítány na tento svět. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.