Můj pátý a přitom první přirozený porod

Zdravím vás milé ženy, píši pro vás  SVŮJ PŘÍBĚH. Dala jsem si pár dní na čas a přemýšlela, co bych vám v něm měla sdělit. Takže jednoduše. Před měsícem k nám přišel takový malý okatý uzlíček, jménem Elias. Jelikož je to naše v pořadí páté dítě, zdálo by se, že je to všechno pro nás tak trochu rutina, opak je pravdou.
Jsem neskutečně šťastná, že jsem si dovolila respektovat svoje cítění, svoji duši a své tělo, konečně jsme si řekla, že už nechci prožívat své těhotenství a hlavně porod tak, jak jsem to měla doposud. Při představě, že UŽ jdu rodit, opět v indukovaném porodu, ( dle menzes po termínu ) a opět mne čeká stejný rituál s malými obměnami, se zavedenou tabletkou, klystýrem, kapačkami, balóny a monitoringem ve chvílích kontrakcí, a pak se dostávám do chvíle, kdy jsem přemístěna na porodnickou kozu a mám porodit své milované dítě…. Ženy, ještě teď mám v těle ten velký stres. Naši dceru jsem musela porodit co nejdříve, tudíž jsem byla povzbuzována tlačit a vytlačit ji téměř mimo kontrakce, ztrácela srdeční ozvy dle monitoringu a operační sály byly plné na dalších 50 minut. ( Díky Bohu…. ).
To je jen jeden dílek z příběhů, který mne přinutil CÍTIT a opravdu RESPEKTOVAT zákony přírody tak, abych se cítila v pohodě a hlavně jsem chtěla vyjít z toho ze všeho zdravá a posílená. Stejně tak jsem myslela i na naše dítě. Po všech těch nepřirozených honičkách a porodu bez kontrakcí, moje děloha samozřejmě nemohla přirozeně spolupracovat a ve chvíli, kdy jsem své síly měla soustředit na to, abych mohla své dítě nakojit a správně se mi utvořilo mléko, mne čekala operace.. Téměř vůbec jsem sepo porodu  nečistila. To byl ten impuls, kdy jsem si procítila, že takto už dál jít nemohu a nechci. Neměla jsem sílu. Nevěděla jsem přesně jak to mám udělat, ale věděla jsem, že mám ČAS a že si ten čas nenechám nikým vzít.
Když se rozhodneme, že něco chceme a je to v souladu s tím, že je to správně, jakoby náhodou nám do života vstupují ti SPRÁVNÍ LIDÉ, kteří nás posouvají, podávají přesně ty informace po kterých toužíme a tak nějak plyne vše přesně jak má…Ke mně se skrze paní podobně smýšlející dostala informace ohledně Aničky Kohutové. Doma jsem si ji vygooglila a někde kolem Vánoc se s ní telefonicky zkontaktovala. Časem jsme se sešly, o všem si promluvily a daly plán, jak by vše mělo konkrétně vypadat tak, aby to vyhovovalo mým představám a zároveň bylo vše jak má být.
Měla jsme v sobě jen konkrétní pocit a tím jsme se nechala vést, intuice žen je nezpochybnitelná a moudrá. Blížil se termín porodu a byla jsem otevřena prst volně, za další týden na prst volně…a nic velkého se neudálo. Okolí začalo být nervózní, kamarádka, co mne měla doprovázet k porodu apelovala na můj zdravý rozum, ať myslím na zdraví svého dítěte a jdu k lékaři. JÁ JSME ALE CÍTILA KLID. Věděla jsem, že se cítím velmi dobře, fyzicky jistě, miminko dle lékaře bylo naprosto v pořádku a všechny testy na UZ  také.
Přesto ale, a to musím říci, že mám výborného lékaře, který respektuje, nepospíchá zbytečně a je pokorný, mi dal další tři dny a pokud NEPORODÍM! mám jít do nemocnice. To byla chvíle, kdy už jsme komunikovaly s Aničkou intenzivněji, byla to chvíle, kdy jsem potřebovala oporu a podporu a odporné ujištění, žen je vše přesně jak má A NASTÁVÁ TA CHVÍLE TÉ ZKOUŠKY, zda vydržím, budu důvěřovat svému tělu a dítěti anebo půjdu tou stejnou cestou jako předtím. Chtěla jsem být silná a jsem hrdá na to, že jsem silná nakonec byla.
Anička mi popovídala o výpočtech termínu dle poslední menses, že pokud nejsou pravidelné, tak termín porodu neodpovídá dle vypočteného.
Dle jejího doporučení jsme si začala připravovat čajový nálev ze čtyř bylin, do pochvy aplikovat pupalkové tobolky. Za nějaký čas, zcela přirozeně přišly kontrakce, které byly z mého pohledu opravdu silné, po příjezdu na místa porodu to netrvalo ani hodinu a díky Aničce, její péči, jsme to všichni zvládli na jedničku.
Proč jsme svůj příběh napsala? Pokud milé ženy váháte a nejste přesvědčeny, že jste ÚPLNĚ SILNÉ, zkrátka si tak úplně nevěříte, moc bych si přála, aby můj příběh pomohl právě vám, byl pro vás motivací. Všechny si zasloužíte porodit v klidu a opravdovém bezpečí pro vás a vaše miminko. Jsem totiž přesvědčena, že v jaké energii se věc- událost započne, tak také pokračuje a skončí. Mé indukované porody nesly sebou pro mě zdravotní komplikace, ze stresu jsme nemohla kojit pro nedostatek mléka, všechny moje děti byly silně žloutenkové, takže následovala fototerapie. Poslední porod a měsíční rekapitulace?
Já jsme v naprostém pořádku, fyzicky se cítím velmi dobře, laktace naběhla plně již druhý den večer,..a máma, která prostě dle lékařů “ dělá žloutenkové děti“ najednou porodila z nějakého důvodu děťátko, které na tři dny lehce zežloutlo a po dalších desíti dnech na kontrole u pediatra, jsme naprosto bez problému.
ŽENY, přeji vám všem s Eliaskem hodně štěstí na cestě, kterou se rozhodnete jít, oplatilo se mi naslouchat vlastním pocitům, je to výborné a jediné vodítko k tomu, které cesta je správná. Ať je ta vaše jedinečná, teplá, klidná a voňavá.

S láskou, Lucie Marta Kheniche
Anna Kohutová
Jsem porodní bába a průvodkyně ženám na jejich cestě za radostným porodem. Mým velkým přáním je, aby ženy poznaly radost z porodu a děti byly láskypně vítány na tento svět. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.